Hlavní stránka

Podrobnosti

Kategorie: Publikační činnost

Zveřejněno: 14. 3. 2005 20:31

Zobrazení: 9590

Když jsem poprvé uviděl profil modelu DIABLOTIN, doslova mě šokoval. Tak zprohýbaný a baculatý tvar se hned tak nevidí. Protože jsme v kroužku plánovali postavit křídel více, napadlo mě, že vyrobím přípravky, za pomoci kterých by se takovéto křídlo dalo velmi snadno, rychle a především přesně sestavit. Na první pohled totiž profily zaujmou kruhovými odlehčovacími otvory, které jsou jako stvořené pro dále popsanou metodu stavby na trubkách. Začněme ale od začátku.

Než budeme moci profily navléknout na trubky, musíme je vyrobit a to tak, aby použité otvory měly vždy přesně specifikovanou polohu. Z toho důvodu je vyloučeno, abychom vyráběli žebra ručně jen za pomoci nože a brusného plátna. Ze všeho nejdříve si proto vyrobíme (nejlépe kovovou) šablonu. Na duralový plech potřebného rozměru nakreslíme tvar žebra a vyznačíme polohu otvorů. Otvory musíme vyrobit dle trubek, na které později budeme žebra navlékat. K výrobě použijeme pokud možno stolní vrtačku s nožovým vykružovákem, nastaveným na příslušný průměr - takto se totiž dají vyrobit naprosto přesné kruhové otvory a to velmi rychle. V nouzi lze samozřejmě použít sadu pilníků, ale to je poměrně pracné a méně přesné. Jakmile jsou otvory hotové, dokončíme tvar profilu. Následně si připravíme kus deskového materiálu (například dřevotřísku) o rozměru větším, než je rozměr profilu. Profil umístíme na střed této desky a vyznačíme polohu kruhových otvorů. Pomocí vykružováku opět vyrobíme dvojici otvorů (popřípadě alespoň několik milimetrů hlubokou kruhovou drážku). Do otvorů (do drážky) zasuneme krátké odřezky z použitých trubek a to tak, aby na ně šla šablona navléknout (obr. 1). Je velmi důležité, aby se tyto vymezovací trubky nepohybovaly, takže je raději zalepíme. Tím máme hotov základní přípravek pro výrobu tvaru žeber. Ještě si ale musíme připravit nástroje pro výrobu kruhových otvorů. Využijeme opět dalšího odřezku z použitých trubek. Z vnitřní strany vypilujeme hranu trubek do nože (obr. 2). Vzhledem k tomu, že budeme vyrábět otvory do balsy, nemusíme mít strach ani o duralovou vykružovací trubku - vydrží téměř všechno.

Vlastní výroba profilů je v této chvíli velmi triviální záležitostí. Vezmeme prkénko balsy, přiložíme kovovou šablonu a pomocí jedné z vykružovacích trubek vyrobíme první otvor. Prkénko s otvorem i šablonou nasuneme na příslušnou trubku trčící z pomocné pracovní podložky a to šikmo - abychom mohli vyrobit druhou vykružovací trubkou druhý otvor. V této chvíli získáme prkénko balsy s dvojicí přesně vyrobených otvorů, takže jej můžeme spolu s kovovou šablonou nasadit současně na obě z podložky trčící trubky. Modelářským nožem pak snadno objedeme šablonu profilu a obdržíme tak potřebné přesně vyrobené žebro. Jakmile máme hotovu celou sadu, nasadíme ji na vykružovací trubky (nebo na jiné odřezky použitých trubek) a vnější tvar lehce přebrousíme, čímž ještě více sjednotíme tvar a současně si ověříme, že jsme pracovali přesně. Samozřejmě, že tato technologie počítá s tím, že je šablona vyrobena přesně a v případě souměrného profilu jsou otvory skutečně přesně v ose. Pokud ne, pak si samozřejmě označíme horní a dolní stranu profilů a při jakékoliv práci počítáme s požadavkem na dodržování vždy stejné polohy.

Jakmile máme sadu profilů, vyrobíme přípravek pro vlastní stavbu. Budeme potřebovat (jak jinak) - dvojici trubek o délce větší, než je délka stavěné části a především delší, než je pracovní stůl. Pak budeme potřebovat lože pro nasunutí trubek a to pro každou stranu stolu. Já jsem použil zbytky duralového U profilu, do kterého jsem vyrobil vždy dvojici otvorů pro uložení trubek a to přesně v ose a v přesně definované vzdálenosti. Tyto držáky pak připevníme k okrajům pracovního stolu pomocí svěrek a nasuneme do nich trubky. Upozorňuji, že trubky musí být rovné, což lze v případě nutnosti zajistit jejich postupným dorovnáním na ocelové desce v některé zámečnické dílně, v nouzi i na rovném pracovním stole. Doporučuji z odřezku tvrdší balsy vyrobit pod každou trubku malou podpěru, která zajistí, že i při zatížení trubek se tyto neprohnou. Další co musíme ověřit je souosost trubek. Lze tak učinit zrakem či měřením. Velmi spolehlivou metodou je použití vodováhy s možností naklánění skleněné měřicí trubice. Přiložíme ji na jednu stranu přípravku jako tečnu ke dvojici trubek a nastavíme takový úhel, aby bublinka byla uprostřed. Pak vodováhu přesuneme doprostřed a na druhou stranu a ověříme tak souosost. Pokud zjistím, že je stůl zkroucený, nebo otvory v ložích nepřesně umístěné, není ještě vše ztraceno a pomůžeme si podložením jedné strany vybraného držáku trubek.

Jakmile je vše připraveno, je načase začít stavět. Na jedné z trubek si vyznačíme rozteče žeber a žebra navlékneme, nasadíme celou sestavu do držáků a roztáhneme žebra do příslušných poloh. Za pomocí úhelníků žebra vyrovnáme tak, aby byla kolmo můžeme začít lepit - nejdříve odtokovku, nosníky, pak torzní skříň a nakonec páskové výztuhy žeber a tuhý potah středu křídla. Pokud potřebujeme křídlo otočit, počkáme až poslední lepení zaschne, trubky vysuneme z držáků a upneme v otočené poloze. Jakmile je konstrukce hotova do té míry, že již nehrozí zkroucení, můžeme trubky opatrně za neustálého otáčení vytáhnout. Získáme křídlo v naprosto perfektním neprohnutém a nezkrouceném stavu, což se běžnou stavbou "na výkrese" dosahuje obtížněji.

(Článek byl zveřejněn v časopise RC Modely číslo 12/2000)

• Předchozí
• Následující