Hlavní stránka

PPI2 aneb Power Peak Infinity 2 - test

PPI2 - obrázek 1Když jsem si od majitele firmy MODELCENTRUM přinesl domů PPI2, vybalil jsem jí, tak první co mě napadlo bylo, že asi půjde o docela složité zařízení, které bude vyžadovat, aby se člověk dokonale seznámil s každičkou funkcí, než začne poprvé nabíjet. Alespoň to tak vypadalo, než jsem zjistil, že jde o naprosto jednoduchý a snadno ovladatelný univerzální nabíječ . Vlastně jediné k čemu jsem potřeboval manuál bylo, že jsem zjišťoval, čím vším lze tuto nabíječku vůbec napájet. Po zjištění, že lze použít 12V autobaterii, 12V gelový akumulátor, nebo klasický 12V stejnosměrný zdroj jsem se rozhodl, že vyzkouším všechny tyto alternativy. Začněme ale od začátku – tedy od toho, co vlastně nabíječka nabízí.

  • Jde o 2 kanálovou pulzní nabíječku, která má jeden z kanálů plně pod kontrolou (umožňuje na něm řídit napětí i proud) a druhý kanál má tak nějak navíc jako podpůrný prostředek pro rychlé oživení přijímačových nebo vysílačových akumulátorů.
  • Veškeré informace jsou zobrazovány na podsvíceném 2 řádkovém LCD displeji, takže ji lze používat a především kontrolovat a sledovat i v neosvětlené místnosti.
  • Jde o nabíječ, schopný vybít či nabít 1-30 článků proudy do 5A.
  • Na boku je přípojka, umožňující napojení PC a sledování průběhu činnosti PPI2 v grafické podobě.
  • Nabíjet umí sady NiCd, NiMh a Olověné akumulátory.

Co je součástí balení:

Uvnitř barevné papírové krabice najdeme vlastní nabíječku s asi 1m dlouhým napájecím kabelem zakončeným velkými svorkami (vhodné na připojení přímo ke kontaktům autobaterie). Dále je zde cizojazyčný návod, český návod (s občasnými faktickými chybami a překlepy) a feritový odrušovač, který je vhodné dle obrázku v návodu navléknout na nabíjecí kabely.

Co je uvnitř ?

Vnitřek PPI2 je pastvou pro oči. Svým způsobem jde o velice jednoduché zařízení. Plechová krabička je rozdělena na 2 části ve tvaru „U“, které do sebe zapadají. Jedna část tvoří dno, přední a zadní stěnu, která je současně chladičem. Tato část drží desku s plošným spojem i veškeré konektory a napájecí kabely. Druhá část obsahuje podsvícený displej zakončený kabelem a konektorem a také potřebný ventilátor, který je standardního typu, takže je velmi snadné jej vyměnit v případě, že ztrácí na spolehlivosti (nerozbíhá se). Tlačítka jsou dělená a to velmi jednoduše tak, že spínací část je přímo součástí desky plošného spoje a mechanická část je upevněna na horní části krabičky. To vše velmi usnadňuje a zjednodušuje demontáž a opětovnou montáž.



Desce s plošným spojem dominuje veliká cívka o průměru asi 35mm, což je základní stavební kámen integrovaného měniče. V zadní části najdeme celkem 9 výkonových součástek, mezi nimiž jsou kromě stabilizátoru 5V a jednoho obyčejného tranzistoru samé výkonové MOSFETy a výkonová dioda. Nejdůležitější součástí obvodového řešení nabíječky je procesor. Stejně jako naprostá většina drobných součástek okolo je i on v provedení pro povrchovou montáž (SMD).

Co všechno PPI2 umí:

Nejlepším dokladem o nabízených funkcích je výpis z nabídkového MENU MODE:

  • CHARGING MODE: V tomto módu umí PPI2 nabít připojenou sadu až 5A, přičemž ukončení nabíjení je realizováno detekováním tzv. DELTA PEAK
  • DISCHARGING MODE: V tomto módu umí PPI2 vybít připojenou sadu až 5A, přičemž ukončení vybíjení je realizováno dosažením stanoveného nejnižšího napětí
  • CHAR-DISC MODE: V tomto režimu lze zajistit 1-99 cyklů, ve kterých se vždy sada nejdříve nabije a následně vybije
  • DISC-CHAR MODE: V tomto režimu lze zajistit 1-99 cyklů, ve kterých se vždy sada nejdříve vybije a následně nabije
  • LEAD BATTERY: V tomto režime se dá nabíjet olověný akumulátor (2/4/6/8/10/12V) a to proudem až 5 A.

Mód se nastavuje velmi jednoduše opakovaným stisknutím tlačítka MODE. Pokud při volbě módu chceme změnit i hlavní parametr (počet cyklů, nebo napětí olověné baterie), použijeme tlačítka + a – pro zvýšení či snížení daného parametru.

Další parametry vybraného módu:

Pokusím se zde udělat takový malý výčet a popis jednotlivých nastavitelných či zobrazitelných parametrů hlavního menu:

  • INPUT (pouze informační hodnota): Tento údaj nám říká, jaké je napětí na vstupu nabíječky. Nabíjíme-li z olověného akumulátoru, můžeme si zde snadno ověřit, v jakém je akumulátor stavu. Stejně tak si zde najdeme informaci o přesné hodnotě výstupního napětí stabilizovaného zdroje.
  • TX&RX (pouze informační hodnota): Tento údaj nám říká, jaké je napětí na druhém (podružném) výstupu nabíječe.
  • OUTPUT (pouze informační hodnota): Tento údaj nám říká, jaké je napětí na hlavním řízeném výstupu nabíječe.
  • M1 CH. (výběr uložené hodnoty tlačítky + a -): zde je celkem 5 paměťových míst, ve kterých nalezneme při cyklování akumulátoru hodnoty 5-ti posledních dosažených kapacit při nabíjení. Po odpojení akumulátoru se paměti vymažou.
  • M1 DC. (výběr uložené hodnoty tlačítky + a -): zde je celkem 5 paměťových míst, ve kterých nalezneme při cyklování akumulátoru hodnoty 5-ti posledních dosažených kapacit při vybíjení. Po odpojení akumulátoru se paměti vymažou.
  • PEAK (pouze informační hodnota): Tento údaj nám říká, jaké je maximální dosažené napětí v průběhu nabíjení. Zobrazená hodnota vychází z měření při odpojeném nabíjecím proudu.
  • C.TIME (pouze informační hodnota): Tento údaj nám říká, jak dlouho se již nabíjí.
  • D.TIME (pouze informační hodnota): Tento údaj nám říká, jak dlouho se již vybíjí.
  • CYCLE No (pouze informační hodnota): Tento údaj nám říká, kolikátý je momentálně absolvován cyklus.
  • BUZZER /NO BUZZER (přepínání tlačítky + a -): Můžeme si vybrat, zda nás má nabíječka o jednotlivých důležitých stavech informovat pomocí zvukové signalizace. Zvuk je poměrně ostrý a ukončení nabíjení někdy v noci by mohlo při zapnutém zvuku probudit i sousedy.
  • D.P. NORMAL / D.P. SENSITIVE (přepínání tlačítky + a -): Můžeme si vybrat, zda se má použít normální, nebo zvýšená citlivost DELTA PEAKu. Při nabíjení NiMh akumulátorů by se měla volit vždy zvýšená citlivost.
  • MANUAL CUR.SET / AUTOMATIC C.S.: (přepínání tlačítky + a -): Můžeme si vybrat, zda má být nabíjecí proud omezen ručním nastavením, nebo zda má být volen automaticky podle stavu článků.
  • SET CHAR: (volba tlačítky + a -): zde si můžeme vybrat nabíjecí proud (pokud je zvolena automatika, nelze samozřejmě tuto položku měnit)
  • SET DISC: (volba tlačítky + a -): zde si můžeme vybrat vybíjecí proud (pokud je zvolena automatika, nelze samozřejmě tuto položku měnit)
  • S.DC.CUT: (volba tlačítky + a -): zde si můžeme vybrat koncové napětí pro ukončení vybíjení (pokud je zvolena automatika, nelze samozřejmě tuto položku měnit)
  • S.M.CUR: (volba tlačítky + a -): zde si můžeme vybrat udržovací proud v rozsahu 0-200mA (pokud je zvolena automatika, nelze samozřejmě tuto položku měnit)
  • S.PAUSE: (volba tlačítky + a -): zde si můžeme vybrat dobu, po kterou mají články odpočívat mezi fázemi nabíjení a vybíjení a to v rozmezí 0-10 minut


Co jsem všechno s nabíječem zkoušel:

Ze všeho nejdříve jsem se zaměřil na volbu napájecího zdroje. První pokusy probíhaly za použití mě nejdostupnějšího 12V gelového akumulátoru o kapacitě 8Ah, jež je součástí našeho klubového start boxu. Nabíjení proběhlo u několika sad a to bez nejmenších problémů. Mezi tím jsem si vymontoval ze starého IBM PC 286 poměrně velký a výkonný spínaný zdroj. Podmínkou pro bezproblémové používání takového zdroje je ovšem zatížení 5V výstupu, což jsem realizoval starou přídavnou brzdovou svítilnou. Po zapnutí tohoto zdroje se svítilna rozsvítila a na 12V výstupu jsem shledal poměrně dobře vyhlazené napětí těsně pod 12V. Připojení nabíječe proběhlo bez potíží stejně jako veškeré testy, které jsem na této konfiguraci realizoval. Později jsem vyzkoušel i nabíjení z autobaterie, které je dle předpokladů rovněž bezproblémové. Výrobce doporučuje použití výkonných spínaných zdrojů z vlastní produkce, což bude patrně nutnost především pro opravdu velké (až 30 článkové sady) a maximální nabíjecí proudy. Zde pak může odběr dosáhnout snadno až 17A.

Abych měl plnou kontrolu nad probíhajícím nabíjením, vyrobil jsem si příslušný kabel a prostřednictvím Internetu jsem si stáhnul sice ne originální, ale přesto alespoň trochu fungující software, umožňující získat alespoň základní přehled o nabíjení a vybíjení, proudech, kapacitách a napětí. K výrobě datového kablíku lze použít například kabel z vyřazené počítačové myši. Výhodou je, že 2 ze 4 fousů, kterými je myš obvykle připojena jsou právě vývody 2 a 5 (potřebné k připojení PPI2) a navíc není ani nejmenší problém s konektorem (většinou). V mnou vybrané myšce byl přesně ten, který je potřeba (jen se musel o 2 vývody zkrátit modelářským nožem). Postup je tedy takový:

  1. Rozebere se myš
  2. vytáhne se konektor z DPS myši
  3. z konektoru se vytahají drátky (je třeba nadzvednout pojistky)
  4. změří se, který vede k pinu 2 a 5 (u mě to byl červený a oranžový)
  5. Zkrátí se klec konektoru
  6. dva vybrané fousy se do zkráceného konektoru zastrčí
  7. PC se vyrobeným kabelem spojí s PPI2

a je to - práce na 2 minuty ;o)))

Software, který umožní sledování průběhu nabíjení je možné koupit od firmy ROBBE, ale mnou stažený POWER PEAKER (adresa www.pibros.de) je zadarmo a pro základní orientaci postačí. Později jsem vytvořil jednoduchý prohlížeč, který uložená data z tohoto programu umí znovu načíst a zobrazit a to až pro 5 sad najednou. To mi umožnilo srovnávat jednotlivé sady mezi sebou.

V průběhu testovacího nabíjení jsem prakticky ověřoval, zda nabíječ dokáže spolehlivě ukončit nabíjení u různých druhů článků. Jednou z prvních sad, které jsem testoval, byl odložený 6-ti článek 600mAh, složený z článků SAFT. Ležel na dně skříně asi 2 roky, takže byla otázka, zda bude ještě vůbec funkční. První nabití pomocí automatiky dle předpokladů ukázalo, že sada ztratila poměrně dost kapacity. Je to logické po tom, co prožila. Během celkem 3 automatických cyklů se kapacita nijak drasticky neměnila. Jediné, co se měnilo, byl nabíjecí proud, který cyklus od cyklu stoupal. Ano – jasně – teď mi začnou znalci vyčítat, že jsem sadu měl nejdříve vycyklovat a teprve potom zkoušet co v ní je. Je to tak – správně bych měl sadu nejdříve podrobit cyklování, ale mě zajímalo, co na takovou sadu řekne automatika PPI2. Řekla asi toto:

(6 článek SAFT 600mAh – první automatický cyklus - začátek)
6CL-01A.GIF

(6 článek SAFT 600mAh – první automatický cyklus - střed)
6CL-01B.GIF

(6 článek SAFT 600mAh – první automatický cyklus - konec)
6CL-01X.GIF


(6 článek SAFT 600mAh – třetí automatický cyklus - začátek)
6CL-03A.GIF

(6 článek SAFT 600mAh – třetí automatický cyklus - střed)
6CL-03B.GIF

(6 článek SAFT 600mAh – třetí automatický cyklus - konec)
6CL-03X.GIF

Další, co jsem testoval bylo nabíjení NiCd vysílačové sady. Zde jsem nejdříve provedl vycyklování (nastavením malého proudu a vypnutím automatiky) a při dalším cyklu jsem již zkusil nabíjet automaticky. Zde se ukázalo, že automatika je i pro tyto méně výkonné sady poměrně spolehlivá a nejen, že proud nepřesahoval nějakou rozumnou mez, ale i ukončení nabíjení se obešlo bez nějakého extrémního zahřívání.

Nabít 12V 8Ah gelový akumulátor a 2V 10Ah gelový akumulátor byla rovněž hračka. Proud se s postupným přibližováním k hranici nabití postupně snižoval, až skončil na nulové hodnotě, což signalizuje nabití akumulátoru. V případech obou akumulátorů byl tento systém shledán bezchybným a zcela spolehlivým.

Pohonná sada do SLOWFLY 7x250mAh NiCD – tak tady jsem měl trochu strach. Jednak to nebyla moje sada a jednak se říká, že tyto nabíječky nejsou vhodné pro malé články. Pravdou je, že sada byla automatikou nadupána co se do ní vejde a články byly poměrně dost zahřáté. Myslím, že by bylo v takovém případě vhodnější vypnout automatiku a omezit proud na nějakou rozumnou hodnotu. V jednu chvíli mi bylo docela úzko, protože proud do těchto miničlánků přesahoval 2A, ale ke konci naštěstí automatika poněkud ubrala. Pro klasické 100mAh články bych tento nabíječ v automatickém režimu raději nespouštěl.

NiMh sada 4 článků pro světlo jízdního kola – zde jsem byl trochu na vážkách. Jde o starší články, takže by nabíjení nemuselo být správně ukončeno. Nastavil jsem vyšší citlivost DELTA PEAKu a články jsem připojil. Automatika sadu dovybila a vcelku bez problémů nabila. Bohužel k vypnutí došlo předčasně. Totéž se opakovalo při následujících pokusech, takže jsem nakonec sadu musel nabít na U2400B, kde se nehlídá DELTA PEAK, ale čas. Předčasné vypnutí zcela jistě není chybou PPI2, ale články jsou jak jsem již řekl poměrně staré a některý z nich je již asi na konci svého života. Faktem je, že jsem vyzkoušel jinou (novou) sadu NiMh, kterou jsem si za tím účelem půjčil a ta byla nabita bez nejmenších problémů.

U jedné vysílačové sady (1/2 roku stará GRAUPNER 8čl. 1500mAh) se ani v jednom ze dvou pokusů nepodařilo nabít více než na ½ kapacity. V jednom případě byl nabíjecí proud omezen na 1A, v druhém případě pak na 200mA. Důvodem bude patrně odcházející článek – bohužel.

Rovněž byla vyzkoušena starší sada 1xPanasonic P120 (1260mAh) a ta při 4 násobném vybíjení/nabíjení vypadala asi takto (je to docela zajímavé): Další, co jsem testoval bylo nabíjení NiCd vysílačové sady. Zde jsem nejdříve provedl vycyklování (nastavením malého proudu a vypnutím automatiky) a při dalším cyklu jsem již zkusil nabíjet automaticky. Zde se ukázalo, že automatika je i pro tyto méně výkonné sady poměrně spolehlivá a nejen, že proud nepřesahoval nějakou rozumnou mez, ale i ukončení nabíjení se obešlo bez nějakého extrémního zahřívání.

Nabít 12V 8Ah gelový akumulátor a 2V 10Ah gelový akumulátor byla rovněž hračka. Proud se s postupným přibližováním k hranici nabití postupně snižoval, až skončil na nulové hodnotě, což signalizuje nabití akumulátoru. V případech obou akumulátorů byl tento systém shledán bezchybným a zcela spolehlivým.

Pohonná sada do SLOWFLY 7x250mAh NiCD – tak tady jsem měl trochu strach. Jednak to nebyla moje sada a jednak se říká, že tyto nabíječky nejsou vhodné pro malé články. Pravdou je, že sada byla automatikou nadupána co se do ní vejde a články byly poměrně dost zahřáté. Myslím, že by bylo v takovém případě vhodnější vypnout automatiku a omezit proud na nějakou rozumnou hodnotu. V jednu chvíli mi bylo docela úzko, protože proud do těchto miničlánků přesahoval 2A, ale ke konci naštěstí automatika poněkud ubrala. Pro klasické 100mAh články bych tento nabíječ v automatickém režimu raději nespouštěl.

NiMh sada 4 článků pro světlo jízdního kola – zde jsem byl trochu na vážkách. Jde o starší články, takže by nabíjení nemuselo být správně ukončeno. Nastavil jsem vyšší citlivost DELTA PEAKu a články jsem připojil. Automatika sadu dovybila a vcelku bez problémů nabila. Bohužel k vypnutí došlo předčasně. Totéž se opakovalo při následujících pokusech, takže jsem nakonec sadu musel nabít na U2400B, kde se nehlídá DELTA PEAK, ale čas. Předčasné vypnutí zcela jistě není chybou PPI2, ale články jsou jak jsem již řekl poměrně staré a některý z nich je již asi na konci svého života. Faktem je, že jsem vyzkoušel jinou (novou) sadu NiMh, kterou jsem si za tím účelem půjčil a ta byla nabita bez nejmenších problémů.

U jedné vysílačové sady (1/2 roku stará GRAUPNER 8čl. 1500mAh) se ani v jednom ze dvou pokusů nepodařilo nabít více než na ½ kapacity. V jednom případě byl nabíjecí proud omezen na 1A, v druhém případě pak na 200mA. Důvodem bude patrně odcházející článek – bohužel.

Rovněž byla vyzkoušena starší sada 1xPanasonic P120 (1260mAh) a ta při 4 násobném vybíjení/nabíjení vypadala asi takto (je to docela zajímavé):

Cyklus Vybíjení Vybíjení
1 214 mAh 1142 mAh
2 1055 mAh 1450 mAh
3 1040 mAh 958 mAh
4 900 mAh 1322 mAh



V případě 3. Cyklu nabíječka po mírném přebití sady a jejím vybití trochu předčasně nabíjení odpojila. Následující nabíjení ale již bylo v pořádku.

Tak trochu šílený byl pokus o předhození zcela zapomenutých starých vojenských NiCd, které mají velikost velkých buřtů a kapacitu asi 2000mAh. Měl jsem 3 sady po 2 článcích (původně měly být na žhavení, ale nějak se na ně zapomnělo). Ležely nepoužity asi 15 let a kdoví v jakém stavu byly, když jsem je tehdy dostal. Faktem je, že 2 z těchto sad prakticky odmítly přijmout nějaký náboj – po částečném pomalém nabití a pokusu o vybíjení v nich prakticky nic nebylo. Jedna sada se trochu vzpamatovala a přijala po několika prvních nízkoproudových cyklech asi 1200mAh. Po několika dnech v nich ale opět nic nebylo. Pokus s automatikou selhal zcela – jedna ze sad při nabíjení zkratovala (nabíječ nahlásil SHORT CIRCUIT). Patrně došlo na obou článcích k enormnímu nárůstu krystalů, což se ovšem dalo čekat.

Pro koho je tedy nabíječ vhodný:
Toto je docela důležitá otázka. S ohledem na paletu funkcí jde o poměrně univerzální nabíječ, kterým nepohrdne nikdo, kdo používá a obměňuje často různé sady především kvalitnějších článků. Primárně je tedy určen především elektroletcům střední a nižší kategorie, kde vystačí nabíjecí a vybíjecí proud do 5A. Je velice vhodný pro potřeby mobilního nabíjení - tedy nemyslím pro nabíjení sad pro mobilní telefony, ale pro nabíjení v terénu, pro což je i konstruován.

Pro co nabíječ vhodný není:
Nabíječ není vhodný pro nabíjení jiných než NiCd, NiMh a Pb článků, není vhodný pro nabíjení sad s velmi nízkou kapacitou a naopak není vhodný pro extrémně výkonné sady, kde jsou vyžadovány extrémní nabíjecí a vybíjecí proudy vysoko nad 5A. Stejně tak díky své ceně není vhodný pro občasné používání, neboť se dokáže zaplatit jen v případě denního použití.

Co se mi na nabíječi líbilo:

  • Vše je vcelku přehledné a ovládání je snadno pochopitelné
  • Nechybí výstup pro monitorování průbehu nabíjení pomocí PC
  • Podsvícený displej
  • K napájení lze použít 12V zdroj i pro vícečlánkové akumulátory a to bez nutnosti vybavit se dodatečným měničem
  • Ukončení nabíjení je velice spolehlivé
  • Krabice je velice bytelná a dává pocit, že nabíječ přežije i hrubší zacházení



Co se mi líbilo méně:

  • Cena
  • Myslím, že by nebyl až takový problém dodělat komunikaci s PC tak, aby byla obousměrná a nabíječku z PC by pak bylo možné i ovládat.
  • Osobně bych uvítal i možnost ukončení nabíjení po dodání určitého náboje, nebo by zde mohla být alespoň jakási kapacitní pojistka, která by zaručila, že v případě nenadetekování DELTA PEAK nedojde k totálnímu zničení sady přílišným přebitím.
  • Systém tlačítek je sice dobrý pro demontáž, ale na výstavě MODELHOBBY byl tento nabíječ k vidění s nedobře fungujícím jedním tlačítkem a i u mého exempláře byl tady trošku problém, neboť po mírném zatlačení na horní panel (kdekoliv v pravé polovině) se vždy stisklo tlačítko MODE.



Závěr:
Z toho, co jsem zde napsal plyne, že jde o kvalitní a výkonnou nabíječku pro poměrně široké použití. Pokud potřebujete často a kvalitně nabíjet a to především často používané výkonné sady, lze koupi jedině doporučit.

(Test byl zveřejněn na webu firmy Modelcentrum v prosinci 2000)