Hlavní stránka

Podrobnosti

Kategorie: Publikační činnost

Zveřejněno: 14. 3. 2005 6:32

Zobrazení: 12310

1. Jak bojovat s podřezáním
Podřezání vzniká akumulací tepla v polystyrenu a to ve chvíli, jestliže se řezný drát pohybuje příliš pomalu, nebo téměř stojí. To se stává především při řezání trojúhelníkových křídel, konců trupů, sbíhajících se do bodu a podobných tvarů. Jestliže ovšem používáme metodu "perspektivního" řezání, pak existuje řešení, jak tento nepříjemný efekt eliminovat.

Spočívá ve vyrobení šablony, která nebude připichována k bloku polystyrenu, ale bude připevněna ke stolu v přesně dané pozici. Polystyrenový blok pak můžeme rozdělit na libovolný počet různě velkých segmentů (Obr. 1) a každou část řezat vlastní rychlostí a zvlášť. Předpokladem úspěšného a přesného řezání je pouze přesné ustavení každého bloku na stole v předem dané poloze (opět vhodné předem nakreslit na papír, přichycený na desce stolu). Po vyřezání se jednotlivé segmenty slepí dohromady.

2. "Dlabání" horkým drátem
Občas potřebujeme vyrobit drážku, která ale nevede z jedné strany bloku až na druhou, ale je dlouhá třeba jen několik centimetrů (lokální vyztužení u středu křídla, hranoly upevnění podvozku, zadlabání serva a pod.). Dokonce lze vytvořit i určitý tvarový výběh takové drážky. Jindy zase potřebuje tvarové sražení hrany v místě, kde s přímým drátem nepochodíme. V takových případě si snadno zhotovíme řezný nástroj (třeba i na jedno použití), do kterého upneme vytvarovanou ocelovou strunu (příklady - Obr. 2).

3. Eliptická křídla
Výroba polystyrenových eliptických křídel není žádná legrace a ani příprava a výpočty nejsou určeny úplným začátečníkům. Pokud nechystáme výrobu více kusů křídel, raději zvážíme, zda nebude jednodušší použít klasickou celobalzovou konstrukci. Pro stavbu RC kombatů (např. SPITFIRE) je to ale metoda ideální, neboť se základní sadou přípravků zhotovíme takové křídlo prakticky během chvilky. Potíž při výrobě je v tom, že povrch eliptického křídla není ohnutou rovinou, ale je vypouklý. I takový povrch lze však vyrobit s použitím běžné rámové odporové pily. Základní princip je v podstatě jednoduchý. Když nelze ohnout řezný drát, ohneme blok polystyrenu. Tloušťka eliptického křídla se totiž nesnižuje od kořene ke krajům lineárně. Abychom ohnuli blok polystyrenu po správné křivce, vyrobíme si šablonu, pomocí které blok polystyrenu podložíme. A zde je určitý kámen úrazu. Jaký zvolit tvar této šablony ? V první řadě budeme muset trochu počítat. Ne nebojte se. Nebudeme používat vyšší matematiku. Pro naše účely více než postačí matematický aparát základní školy. Navíc se pokusím použít poněkud méně odbornou mluvu (obalové křivky, tečné plochy a další speciality ponechám matematikům).

Řekněme si tedy, co známe. V první řadě je to profil kořene křídla. Ten si (pokud není souměrný) rozdělíme na horní a spodní křivku. Známe též jeho hloubku. Pak známe půdorysný tvar křídla. V podstatě je to vše, co potřebujeme. Pokusím se celou výrobu polotovaru popsat v jednotlivých bodech tak, aby ji mohl kdokoliv zopakovat.

a/ Nejdříve si na výkrese půdorysu poloviny křídla vyznačíme ve 3/4 polorozpětí pomocnou čáru. Ta nám bude prezentovat polohu pomocného profilu, použitého pro sestavení řezné dráhy. Představíme si na chvilku, že křídlo má lichoběžníkový tvar, ignorujeme tvar skutečný a průsečíkem mezi pomocnou čárou a skutečným tvarem křídla vedeme dvě přímky vždy od konce kořenového profilu (Obr. 3). Na konci křídla rovnoběžně s osou kořenového profilu vedeme tečnu k eliptickému zakončení. Zde vyznačíme nalezený tečný bod. Tento bod nám rozděluje získaný profil pomyslného lichoběžníkového křídla na 2 části (přední a zadní). Ve stejném poměru si rozdělíme kořenový profil a oba body spojíme. Eliptické křídlo se nám tak rozdělí na 2 základní části. Zde bych rád uvedl jednu důležitou věc - zachovat přesný tvar půdorysu náběžné a současně i odtokové hrany nelze - jedna z půdorysných křivek se bude muset přizpůsobit druhé. Nejvýhodnější je dodržet tvar odtokové hrany a přizpůsobit tvar hrany náběžné. Naštěstí jde obvykle jen o milimetry, což by nás nemělo trápit.

b/ V určitých vzdálenostech (například po 50 mm) zakreslíme polohy pomocných profilů formou čar (viz Obr. 4). Ke konci křídla doporučuji zakreslit tyto čáry ve větší hustotě (například po 20 mm). Přímo na výkrese změříme délky vzdáleností mezi čárou dělící křídlo na 2 části a odtokovou křivkou (označeno jako bn ). Spolu se vzdáleností zakreslených pomocných profilů (označeno jako xn ) zaneseme tyto údaje do tabulky. Na profilu kořene křídla si vyznačíme polohu dělící čáry, profil rozdělíme další čarou na horní a spodní polovinu a získáme dvě lokální polotloušťky (horní a spodní). Podle toho, zda budeme řezat horní nebo spodní část křídla změříme příslušnou lokální polotloušťku kořenového profilu (h) a můžeme začít s výpočty v tabulce. Vypočítáme si u jednotlivých profilů jejich základní parametry. Na základě spočítané hodnoty a1 .. an zakreslíme nový půdorysný tvar náběžné hrany, odvozený od půdorysného tvaru hrany odtokové.

c/ V této chvíli máme všechny potřebné údaje pro výpočet tvaru pomocné šablony, sloužící k prohnutí řezaného polystyrenového polotovaru. K výpočtu nám pomůže představa tvaru povrchu křídla skutečného a tvaru teoretického lichoběžníkového křídla. To by nám mělo umožnit výpočet rozdílu polotlouštěk obou křídel, což je základní údaj potřebný k nalezení tvaru pomocné šablony (viz Obr. 5). Zvolíme si tloušťku deformační šablony u kořene (z) a provedeme výpočet ostatních hodnot zn.

d/ Vyrobíme 2 ks řezacích šablon pro výrobu polystyrenové deformační šablony. Dále si připravíme půdorysnou vyřezávací šablonu pro výrobu polystyrenových přířezů (obvykle bude bez náběžky, bez odtokovky a případně již i bez křidélek - ale lze použít i kompletní půdorys. Vyznačíme si na ni pomocnou dělící čáru, kterou pak nezapomeneme přenést i na polystyrenové polotovary. Další co budeme potřebovat je vyřezávací šablona pro kořen křídla. Musíme vyrobit dostatečně dlouhé výběhy, protože ve chvíli, kdy u kořene bude již drát opouštět polystyren, uprostřed polotovaru bude stále ještě poměrně hluboko v materiálu. Na odtokové části prodloužíme křivku snadno - postačí přímka. Na náběžné hraně je to trochu problém, protože nalezení optimálního výběhu je jíž otázkou poměrně komplikovaných výpočtů. Pro zjednodušení lze použít tečnu k náběžné hraně pod úhlem cca 45 stupňů. Náběžka se stejně obvykle lepí balzová a zabrušuje se, takže to není až tak kritické. Na konec křídla lze použít buď druhou zmenšenou a směrem dolu posunutou šablonu, rozdělenou na shodný počet dílků (budeme ji muset připevnit ke kraji stolu), nebo můžeme použít metodu perspektivního řezání (podmínkou je dlouhá pila) a v takovém případě vystačíme s podporou pro řezný drát a obejdeme se bez pomocníka.

e/ Vyrobíme deformační šablonu, půdorysný polotovar a vytvoříme sestavu (viz Obr. 6), kde bude polotovar křídla položen na deformační šablonu a zatížen tak, aby se prohnul. Připevníme šablonu (šablony) pro řezání a můžeme provést řez. Totéž provedeme pro druhou stranu křídla. Pokud jsme pracovali přesně, neměl by být velký rozdíl mezi požadovaným eliptickým křídlem a tím, co jsme vyrobili. Drobné rozdíly v oblasti náběžné hrany a konců křídla, můžeme poopravit lehkým zabroušením. Pokud budeme křídlo polepovat balzou či dýhou, musíme vytvořený dřevěný plát před přilepením namočit a s použitím odříznuté horní a dolní části polystyrenového polotovaru sestavit, zatížit a nechat vyschnout. Lze tak získat vyboulený plát, který použijeme k pohodlnému polepení křídla.

(Článek byl zveřejněn v časopise RC Modely číslo 1/2001)

• Předchozí
• Následující