Hlavní stránka
Vazníková konstrukce - spodní část
- Podrobnosti
- Kategorie: Stavba domu
- Zveřejněno: 15. 9. 2016 21:45
- Zobrazení: 2304
Vazníky není možné použít jen tak jak jsou - jednak je třeba provést máčení v bochemitu (ochrana proti houbám, hnilobě a dřevokaznému hmyzu) a navíc je třeba na jejich konce doplnit příložky, mezi které se při sestavování krovu vloží střešní vazníky.
Tato část začala stavbou koupací vany. Použili jsme 8 OSB desek s perem a drážkou, 2 prkna a nějaké odřezky. Prkna se pouze zařízla tak, aby se dala složit na délku 7.5m, z odřezků se vyrobila čela výšky 60cm a ta se přivrutovala. Pak se přiložily z boku OSB desky a opět se navrutovaly. Celé je to položené na několika střešních latích délky asi 1m a uchyceno vrutem. Nakonec mezi podložnou latí a stěnou je z odřezků prken vzpěra, která zpevňuje bočnice. Protože jsou stěnové vazníky v jenom místě zesíleny, je v této vaně rovněž v daném místě rozšířen prostor. Celé je to vyloženo 2 vrstvami stavební folie tloušťky 0.1mm (polorukáv) a finální vrstvu tvoří podlahová fólie tloušťky 0.2mm, Vše je ke stěnám při vrchním okraji přisponkováno. Na konci kde vana přesahuje se prkno provrtáno a folie prostřižena a je zde výpust s připevněnou hadicí pro odčerpání roztoku do kanystrů, kterých jsem sehna 16 a finálně je jich po první sadě vazníků potřeba asi 13.
Před nalitím Bochemitu byla otestována těsnost načerpáním čisté vody do výpočtové výšky (na 30 litrů Bochemitu je to pro ředění 1:9 celkem 270 litrů vody. V našem případě to dalo hladinu 25cm. Pak Bochemit a mohlo se máčet. 26 vazníků prošustilo vanou za chvilku (samozřejmě je bylo třeba obracet) a protože další várka vazníků bude až později, roztok byl vypuštěn do kanystrů. Na dně trochu zbylo, ale to se využilo pro máčení příložek.
Montáž příložek spočívala v demontáži svorníků a nahrazení delšími. Přiznám se, že mě překvapilo, že když samotná výroba celého vazníky z připravených dílů zabrala ani ne 30 minut, tak namontování příložek na vazník zabralo skoro polovinu času - těsně pdo 15 minut.
Před vztyčením vazníků musí být k desce přišroubován pozemní věnec. K tomu musí být navařeny asfatové pásy (a to je přes ty závitové tyče děsná práce). První pokusy o využití kyblíkové metody kdy se kyblíkama podkládá pás a průběžně se přivařuje a vyrábějí díry naprosto selhaly - pás se všelijak kroutil, krabatil a nešlo to. Vyrobil jsem si pomocné dřevěné kozy, kterými se pás podkládal, ale nebylo to o moc lepší. Nakonec jsem to vzdal a prostě jsem vařil pásy tak, jako by tam ty závitové tyče netrčely, před tyčí jsem zastavil, prořízl pás aby se dala závitovka provléknout a pokračoval dál. Vzhledem k tomu, že se vařily 2 pásy přes sebe, tak se to na jednom dělalo z jedné strany a na druhém z druhé, takže proříznutí není nad sebou a navíc je v obou vrstvách prošpachtlované a kolem závitovky je hydroizolační pasta.
Pozemní věnec je dělený, důkladně podložený v roztoku vykoupanými hranoly (2 pod každým vazníkem a 1 vedle každé závitovky a na konci, případně pod spojem. Přišroubováno dalším hranolem a tím to nekončí - stejné hranoly jsou ještě u paty vazníku (z každé strany 1).
Vztyčování vazníků je lepší provádět ve více lidech, takže došlo na kamarády. Přišlo mi, že nejpracnější balo správně naměřit polohy hranolů a přivrutovat je na dřevěný pozemní věnec.Pak už to šlo ráz na ráz. I s přípravami patních hranolů to byla otázka odpoledne. Vazníky jsem následně zkontroloval vodováhou i v druhém směru a některé byly natolik přesně kolmo, že je bylo možné ihned zajistit pomocí plechů. U jiných jsem dal plech pouze z jedné strany s tím, že bude nutné podložit je z jedné strany řekněme 1-2mm silnou podložkou (například překližkou - měl bych nějakou tenkou mít z modelářských let). Průběžné zavětrování pomocí prken je samozřejmé. Pak už jen provázat vruty se všemi patními trámky z obou stran a je to hotové.
Teď nás čeká horší problém - musíme tam vložit trámy tvořící ližinu a to znamená je tam navlíknout. Tady nám jeřáb nepomůže. Nezbývá než vytvořit konstrukci z lešení, dostat trám do výšky postupným podkládáním a přízvedáváním a pak jej nasunout do vazníků a přivrutovat.
Vrhli jsme se do toho s tchánem sami, což spoustě lidí připadalo nemožné. Na první kratší trám jsme si postavili jednu kostku Haki lešení tak, aby trám položený na trubkách položených na podélnících směřoval do otvoru kam přijde trám zasunout. Nejdřív jsme zařízli trám na délku a pak jej přesunuli pod Haki lešení.na spodní příčníky. Postupným vkládáním podélníků a podkládáním trámu na jedné a druhé straně jsme trám dostali až nahoru a zasunuli jej do místa kam patří. Postupně jsme jej pak dostrkali až na druhou stranu domu. Druhý delší (ližiny jsou půlené, ale nesymetricky) byl horší oříšek. Do poloviny výšky jsme jej dostali, ale nastal zádrhel, protože pokud má jeden z nás trám nadzvednout a druhý podložit, už to bylo dost. Bohužel jsme byli s lešením moc blízko domu a nedalo se to podložit blíž polovině aniž by se trám snažil sklouznout dolů. Přišel tedy na řadu elektrický naviják a tím jsme trám dostali kam patří.Opět nasunuto a jde se stavět druhé lešení na protější straně domu. Tam už jsme se s podkládáním vůbec nezdržovali - úplně nahoru šel naviják, trám se tam vytáhl, podložil a šup s ním do díry.
Pak už jen ukotvit trámy pomocí dlouhých vrutů, což celkem šlo i přes občasné zkroucení, což jsem řešil pomocí svěrek. V první fázi jsme nedávali všechny vruty, počítám, že si to po montáži trámového stropu ještě trochu sedne a pak se to dovrutuje.
